Kurzové rozdíly ve faktuře řešte smlouvou, ne dohadem

Kurzový rozdíl vzniká, když se částka v cizí měně přepočte při vystavení faktury a při její úhradě jiným kurzem. Pro firmu to může být zisk i ztráta. Bez jasného pravidla se z drobného rozdílu snadno stane spor se zákazníkem nebo chyba v účetnictví.

Kdy kurzový rozdíl vzniká

Rozdíl vzniká mezi okamžikem, kdy je příjem nebo výdaj zaúčtován, a okamžikem, kdy je skutečně zaplacen. Pokud faktura zní na eura a zákazník ji uhradí za měsíc, kurz se mezitím může změnit. Rozdíl se projeví v korunové hodnotě, i když částka v euru zůstala stejná.

U záloh a částečných plateb může vzniknout několik rozdílů. Každá platba se přepočítává podle svého data. Pokud firma používá pevný kurz pro celé období, musí mít tento postup zdokumentovaný a souladný s účetními pravidly. Není možné použít jednou kurz ČNB a jindy kurz banky, jak se to hodí.

Kurzové rozdíly se netýkají jen faktur. Mohou vzniknout i u půjček v cizí měně, nákupu materiálu, plateb kartou nebo držení cizí měny v pokladně. Proto je potřeba mít pravidlo pro celou firmu, ne jen pro jeden typ dokladu.

Ilustrativní příklad: faktura na 1 000 eur byla vystavena při kurzu 25 Kč za euro, tedy za 25 000 Kč. Zákazník zaplatil při kurzu 25,50 Kč, což je 25 500 Kč. Rozdíl 500 Kč je kurzový zisk. Při opačném pohybu by vznikl kurzový rozdíl ve prospěch zákazníka nebo do nákladů firmy. Čísla jsou smyšlená a slouží jen k vysvětlení principu.

Co má být ve smlouvě

U zahraniční zakázky se hodí určit měnu, ve které se platí, a způsob přepočtu, pokud se platí v jiné měně. Napište, který kurz se použije: kurz centrální banky k určitému dni, kurz banky nebo pevný smluvní kurz. Bez toho se každá strana může odvolávat na jiný zdroj.

Dohodněte také, kdo nese kurzové riziko. U krátkých zakázek bývá rozdíl malý, u dlouhodobých kontraktů může být významný. Některé firmy se proti riziku zajišťují, jiné ho přenášejí na zákazníka formou měnové doložky. Důležité je, aby to bylo srozumitelné a aby se zákazník necítil překvapený.

U opakovaných faktur se vyplatí dohodnout jednotný postup. Zákazník i dodavatel pak vědí, jak se bude počítat úhrada a co se stane, když platba dorazí později. Smlouva nemusí být složitá, ale měla by obsahovat konkrétní pravidlo, ne jen obecnou větu o kurzu.

U menších zakázek se někdy vyplatí platit v korunách, i když zákazník sídlí v zahraničí. Odpadá přepočet a obě strany mají jistotu. Pokud zákazník trvá na cizí měně, je lepší mít pravidlo než se dohadovat až po platbě.

Jak rozdíl zaúčtovat

Kurzový rozdíl se zaúčtuje jako samostatná položka, ne jako změna původní ceny. U příjmů a výdajů ovlivní hospodářský výsledek. U pohledávek a závazků se přeceňuje k rozvahovému dni. Konkrétní způsob závisí na tom, zda vedete účetnictví, daňovou evidenci nebo paušální výdaje.

U daňové evidence se kurzové rozdíly promítají do příjmů a výdajů podle toho, kdy vznikly. U paušálních výdajů se samostatně neřeší, protože výdaje jsou určeny paušálem. U plátců DPH je potřeba hlídat i přepočet základu daně a daně, pokud je faktura v cizí měně.

Pro kontrolu si veďte přehled faktur v cizí měně: datum vystavení, použitý kurz, datum úhrady a vzniklý rozdíl. Když se objeví dotaz, dokážete rychle doložit, z čeho částka vychází. Bez přehledu se rozdíly hromadí a na konci roku je obtížné je vysvětlit.

Časté otázky

Který kurz mám použít?

Záleží na účetních pravidlech firmy a na smlouvě. Často se používá kurz centrální banky k datu účetního případu, ale firma může mít stanovený jiný postup. Rozhodující je, aby byl jednotný, doložený a v souladu s předpisy.

Kdo nese kurzový rozdíl?

To by měla určit smlouva. Pokud mlčí, vzniká prostor pro rozdílný výklad. U menších zakázek se strany často dohodnou, že rozdíl nese plátce, u větších se používají měnové doložky nebo zajištění.

Musím kurzový rozdíl fakturovat?

Obvykle se nefakturuje jako samostatná služba, ale promítne se do úhrady nebo do účetnictví. Pokud se strany dohodnou na dorovnání, mělo by být součástí smlouvy nebo samostatného dokladu. Bez dohody nemá smysl posílat zákazníkovi dodatečnou fakturu za pohyb kurzu.

Zdroje

  • Finanční správa České republiky
  • Česká národní banka
  • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Publikováno: 06. 01. 2026

Kategorie: Finance