Podnikání při zaměstnání: přivýdělek na IČO, daně a odvody

Rozjet podnikání vedle zaměstnání je nejrozumnější způsob, jak začít. Máte příjem, ze kterého žijete, odvody jsou výrazně nižší a když se ukáže, že nápad nefunguje, nepřijdete o nic než o čas.

Počet lidí, kteří to takhle dělají, je rekordní – OSVČ na vedlejší činnost je v Česku zhruba 475 tisíc. Pravidla ale mají několik míst, kde se dá šlápnout vedle.

Proč jsou odvody tak nízké

Klíčové slovo je vedlejší činnost. Když jste zaměstnaní a odvody z hlavního zaměstnání odvádí zaměstnavatel, stát po vás nechce, abyste minimální pojistné platili podruhé.

Prakticky to znamená dvě věci. U zdravotního pojištění se na vás nevztahuje minimální vyměřovací základ – žádné měsíční zálohy neplatíte a pojistné doplácíte jednorázově podle přehledu, spočítané ze skutečného zisku. Od roku 2026 to platí i formálně: OSVČ, které minimálnímu vyměřovacímu základu nepodléhají, měsíční zálohy na zdravotní pojištění neodvádějí.

U sociálního pojištění záleží na tom, kolik vyděláte. Pokud daňový základ z podnikání nepřesáhne rozhodnou částku – za rok 2025 to bylo 117 521 Kč – neplatíte na sociálním nic. Jakmile ji přesáhnete, vzniká povinnost platit a v dalším roce se rozjedou zálohy, u vedlejší činnosti minimálně 1 574 Kč měsíčně.

Rozdíl proti hlavní činnosti je zásadní. Živnostník na hlavní činnost platí v roce 2026 minimálně 3 306 Kč na zdravotní a k tomu 5 720 Kč na sociální, od července 5 005 Kč. Vy při vedlejší činnosti můžete první rok neplatit měsíčně nic.

Kdy se vedlejší činnost překlopí v hlavní

Za vedlejší se považuje podnikání souběžně se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění, dále při pobírání rodičovského příspěvku či peněžité pomoci v mateřství, při studiu do 26 let, při pobírání invalidního nebo starobního důchodu a v několika dalších případech.

Nestačí ale mít jakoukoli práci. Zaměstnání musí zakládat účast na nemocenském pojištění – takže brigáda na dohodu o provedení práce s odměnou pod 12 000 Kč měsíčně, ze které se neodvádí pojistné, vám vedlejší činnost nezajistí. Kdo si takhle přivydělává na DPP a k tomu má IČO, spadá do hlavní činnosti se všemi minimálními zálohami.

Skutečnost, že jde o vedlejší činnost, musíte správě sociálního zabezpečení doložit. Automaticky se to neděje. Nejpozději to jde stihnout do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém podáte přehled.

Daně: dvě přiznání se nedělají

Podáváte jedno daňové přiznání, ve kterém sečtete příjmy ze zaměstnání a z podnikání. Od zaměstnavatele si vyžádáte potvrzení o zdanitelných příjmech, k tomu připojíte příjmy a výdaje z podnikání a vyjde jeden základ daně.

Roční zúčtování u zaměstnavatele už v takovém případě nejde – jakmile máte příjmy z podnikání nad 6 000 Kč ročně, musíte přiznání podat sami. Nevýhoda to není: srážená záloha ze mzdy bývá počítaná bez ohledu na vaše další odpočty, takže z přiznání často vypadne přeplatek.

Slevu na poplatníka 30 840 Kč uplatňujete jen jednou. Pokud ji už čerpáte měsíčně ze mzdy, v přiznání se započítá v roční výši a podruhé se neuplatní. Tohle je nejčastější omyl v celém tématu – lidé počítají s tím, že jim sleva „vykryje“ daň z podnikání, a přitom už ji dávno spotřebovali ve mzdě.

U výdajů si vyberete mezi skutečnými náklady a výdajovým paušálem. U volné živnosti je paušál 60 procent, u řemeslné 80 procent, u svobodných povolání 40 procent. Pro přivýdělek, kde nemáte skoro žádné náklady, bývá paušál jednoznačně výhodnější a hlavně nemusíte schovávat účtenky.

Paušální daň se při zaměstnání většinou nevyplatí

Do paušálního režimu vstoupit můžete, ale prakticky nikdy to nedává smysl. Platili byste plnou měsíční částku – v prvním pásmu 9 984 Kč – tedy pojistné v plné výši, přestože při vedlejší činnosti byste jinak platili minimum nebo nic.

Navíc v paušálním režimu nelze uplatnit žádné slevy ani odpočty. A pozor na jednu podmínku vstupu: příjmy ze závislé činnosti nezdaňované srážkou vás z paušálního režimu vylučují, takže běžný zaměstnanec do něj vstoupit ani nemůže.

Co si ohlídat vůči zaměstnavateli

Zákoník práce zakazuje zaměstnanci vykonávat vedle zaměstnání výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele bez jeho písemného souhlasu. Zákaz se týká jen shodné činnosti – účetní si může vedle práce dělat grafiku bez ptaní, ale ne účetnictví.

Nad rámec zákona bývají v pracovních smlouvách konkurenční doložky a informační povinnosti. Než začnete, přečtěte si smlouvu. Souhlas zaměstnavatele je zdarma a předchází nepříjemnostem; jeho odvolání ale musí být písemné a s odůvodněním.

Praktická poznámka: nepoužívejte firemní techniku, firemní e-mail ani pracovní dobu. I když je činnost úplně jiná, tohle je věc, na které spolupráce se zaměstnavatelem kapituluje nejrychleji.

Kdy IČO potřebujete a kdy ne

Příležitostný příjem do 30 000 Kč ročně je od daně osvobozený a živnost na něj nepotřebujete. Ale musí být skutečně příležitostný – jednorázový, nahodilý, ne soustavná činnost.

Jakmile děláte tutéž věc opakovaně a za účelem zisku, jde o podnikání bez ohledu na výši příjmu. Tisíc korun měsíčně pravidelně je podnikání, dvacet tisíc jednou za život není. Rozdíl mezi jednotlivými druhy živností a co se u nich dokládá, najdete v článku o ohlášení živnosti.

Časté otázky

Musí zaměstnavatel vědět, že podnikám?
Nemusí, pokud nejde o shodnou činnost a smlouva nestanoví jinak. Správa sociálního zabezpečení ani finanční úřad ho neinformují.

Přijdu o nemocenskou nebo dovolenou?
Ne. Nároky ze zaměstnání zůstávají beze změny. Z vedlejší činnosti ale nemocenské nevzniká, ledaže se k nemocenskému pojištění přihlásíte dobrovolně.

Co když dám výpověď a zůstane mi jen IČO?
Vedlejší činnost se překlopí v hlavní a od následujícího měsíce začnete platit minimální zálohy. Změnu je potřeba ohlásit ČSSZ i zdravotní pojišťovně.

Jestli se z přivýdělku stane hlavní příjem, projděte si srovnání OSVČ a s.r.o. a celkový postup v průvodci začátkem podnikání.

Údaje platí k srpnu 2026 a mají orientační povahu. Posouzení, zda jde o vedlejší činnost, i výpočet konkrétních odvodů je vhodné ověřit u účetního nebo přímo u ČSSZ.