OSVČ, nebo s.r.o.? Srovnání podle daní, ručení a nákladů

Tohle je otázka, kterou dostávám nejčastěji ze všech. A odpověď na ni je většinou nudná: začněte jako OSVČ. Zajímavější je vědět, kdy to nudné doporučení přestane platit.

Rozdíl mezi živností a společností s ručením omezeným není v prestiži ani v tom, jak to vypadá na vizitce. Je ve čtyřech věcech: kolik odvedete, čím ručíte, kolik času a peněz spolyká administrativa a jak snadno z toho jde vycouvat.

Odvody: kde je zlom

Živnostník odvádí z výdělku daň z příjmů 15 procent (nad 1 762 812 Kč základu 23 procent), sociální pojištění 29,2 procenta z vyměřovacího základu a zdravotní 13,5 procenta. Vyměřovací základ je u sociálního pojištění 55 procent daňového zisku, u zdravotního polovina – efektivně tedy odvedete zhruba 16 procent na sociální a 6,75 procenta na zdravotní.

Ve firmě je to jinak. Společnost zaplatí daň z příjmů právnických osob 21 procent ze zisku a když si peníze vyplatíte jako podíl na zisku, odvede se z něj ještě 15procentní srážková daň. Dohromady na dividendě necháte necelých 33 procent, zato bez sociálního a zdravotního pojištění.

Zní to výhodně, dokud si nedopočítáte dvě věci. Za prvé, z dividendy se neplatí sociální pojištění, takže si nebudujete důchod ani nárok na nemocenskou – to je odložený náklad, ne úspora. Za druhé, kombinace odměny jednatele, mzdy a dividendy se dá optimalizovat a právě v tom je celý fígl, jenže je to práce pro daňového poradce, ne pro tabulku na koleni.

Praktické vodítko z praxe: u ročního zisku zhruba do jednoho milionu je OSVČ obvykle jednodušší i levnější, protože administrativa firmy sežere víc, než ušetříte na odvodech. Nad tuto hranici se rozdíl začíná počítat na desetitisíce a stojí za to nechat si to spočítat konkrétně. Rozdíl navíc není jen v procentech – u firmy k němu musíte připočíst účetní, závěrku a čas, který administrativa spolyká.

Ručení, které není tak omezené, jak se zdá

Tady je nejvíc mýtů. Živnostník odpovídá za dluhy z podnikání celým svým majetkem – autem, úsporami, v krajním případě i bytem. Společnost s ručením omezeným odpovídá majetkem společnosti a společník ručí jen do výše nesplaceného vkladu, což je při splaceném kapitálu nula.

Jenže. Jednatel odpovídá za škodu, kterou způsobí porušením péče řádného hospodáře, a to osobním majetkem. Při úpadku firmy může soud rozhodnout, že jednatel ručí za její dluhy, pokud věděl nebo měl vědět, že je v úpadku, a neudělal, co měl. A když si firma bere úvěr nebo leasing, banka po společníkovi běžně chce osobní ručení nebo směnku.

Ochrana je tedy reálná, ale funguje hlavně proti běžnému obchodnímu riziku – neúspěšná zakázka, reklamace, nezaplacený dodavatel. Proti vlastnímu špatnému řízení nechrání nikoho.

Administrativa a náklady

	OSVČ	s.r.o.
Založení	1 000 Kč, jedno odpoledne	zhruba 4 000–12 000 Kč, 1–2 týdny
Evidence	daňová evidence, u paušálu skoro nic	účetnictví v plném rozsahu
Roční výkazy	přiznání + 2 přehledy	přiznání + účetní závěrka do sbírky listin
Účetní	od pár set korun měsíčně	obvykle nižší tisíce měsíčně
Ukončení	oznámení, hotovo	likvidace, řádově měsíce a tisíce korun
Peníze z podnikání	volně k dispozici	jen mzdou, odměnou nebo dividendou

Poslední řádek tabulky je věc, kterou noví jednatelé pravidelně přehlédnou. Peníze na firemním účtu nejsou vaše. Vybrat si je „jen tak“ nejde a když to uděláte, vznikne půjčka od společnosti, kterou musíte vrátit a řádně zdokumentovat. Živnostník proti tomu disponuje penězi volně – to je největší praktický rozdíl v každodenním životě.

Kdy jít do firmy hned

Tři situace, kdy nemá smysl začínat na živnost:

Podnikáte s někým. Dva živnostníci ve společném projektu nemají jak si férově a vymahatelně rozdělit podíly. Ve firmě to řeší společenská smlouva. Zakládat firmu až ve chvíli, kdy se objeví první spor, je pozdě.

Riziko velké škody. Stavebnictví, doprava, výroba, cokoli, kde jedna chyba znamená škodu v milionech. Pojištění odpovědnosti tu je základ, ale oddělení majetku dává smysl navíc.

Cílíte na korporátní klienty nebo investora. Velké firmy někdy s OSVČ z principu nespolupracují, mimo jiné kvůli riziku švarcsystému. A investor do živnosti nevstoupí – nemá do čeho.

Přechod z živnosti na firmu

Dobrá zpráva: nemusíte se rozhodnout navždycky. Přechod se dělá běžně a nejjednodušší cesta je založit s.r.o., převést na ni zakázky a živnost buď přerušit, nebo ponechat pro okrajové příjmy. Souběh OSVČ a jednatelství ve vlastní firmě je zcela legální.

Co se přehlédne: nový subjekt znamená nové IČO, nové smlouvy s klienty, nový účet, nové registrace. A pokud jste byli plátcem DPH, firma plátcem automaticky není – registraci musíte řešit znovu.

Praktický postup, ceny u notáře a co si připravit, najdete v návodu na založení s.r.o. Pokud naopak míříte na živnost, projděte si, co se dokládá u jednotlivých typů živností – u řemeslných a vázaných to není jen otázka poplatku.

Časté otázky

Můžu být OSVČ a zároveň jednatel své firmy?
Ano, běžně. Jde o dva oddělené vztahy a nekříží se.

Je s.r.o. důvěryhodnější pro klienty?
V B2C prakticky nikoho nezajímá, jestli má dodavatel IČO nebo firmu. V B2B a hlavně u větších korporátů to někdy roli hraje, ale spíš kvůli interním pravidlům než kvůli prestiži.

Kolik stojí zrušit s.r.o.?
Likvidace zabere zpravidla několik měsíců a stojí v součtu za likvidátora, notáře a poplatky obvykle nižší desítky tisíc. Proto se firma nezakládá „pro jistotu“.

Celý postup od nápadu k první faktuře včetně toho, co řešit dřív než právní formu, najdete v průvodci začátkem podnikání.

Údaje platí k srpnu 2026 a jsou orientační. Volba právní formy má daňové i právní dopady na roky dopředu – konkrétní situaci proberte s daňovým poradcem.