Pět otázek, které se vyplatí položit při pohovoru

Pohovor není zkouška z paměti ani soutěž v tom, kdo lépe mluví. Je to rozhovor, ve kterém potřebujete zjistit, jak člověk přemýšlí, jak se chová v běžných situacích a zda se jeho způsob práce hodí do vašeho týmu. K tomu pomáhá menší počet dobře mířených otázek.

Otázky mají odhalit vzorec chování

Lidé se připravují na pohovor a často mají nacvičené odpovědi. Proto se nevyplácí ptát jen na definice nebo na přednosti, které si kandidát přečte z inzerátu. Zajímavější je, co skutečně dělal v minulosti a jaké měl možnosti.

Otázky proto směřujte k situacím. Místo „Jste týmový hráč?“ se zeptejte, kdy naposledy musel někdo ustoupit kvůli společnému cíli. Místo „Zvládáte stres?“ se ptejte, co konkrétně dělá, když se mu sejde několik termínů najednou. Odpověď ukáže vzorec, ne jen sebehodnocení.

Dobrý pohovor střídá otevřené otázky s doplňujícími. Když kandidát odpoví obecně, požádejte o příklad. Když mluví o „nás“, zeptejte se, jaká byla jeho role.

Pět otázek a co z nich číst

První otázka se týká výsledku: „Jaký výsledek jste v poslední podobné práci přinesl a jak se měřil?“ Sledujte, zda umí pojmenovat konkrétní přínos, ne jen popsat náplň. U některých pozic bude měřítkem spokojenost klienta, u jiných rychlost, kvalita nebo úspora.

Druhá otázka míří na chybu: „Popište situaci, kdy jste udělal chybu, kterou jste musel řešit.“ Kandidát, který tvrdí, že žádnou neudělal, pravděpodobně neodpovídá upřímně nebo si chyby nevšímá. Zajímavé je, jak ji poznal, komu ji oznámil a co změnil, aby se neopakovala.

Třetí otázka se ptá na priority: „Když se sejde několik úkolů najednou, podle čeho se rozhodujete?“ Odpověď ukáže, zda umí pracovat s termíny, rizikem a komunikací s ostatními.

Čtvrtá otázka se týká spolupráce: „S kým se vám dobře spolupracuje a proč?“ Nechte kandidáta mluvit o konkrétních lidech nebo rolích. Odpověď napoví, jaký styl vedení a komunikace mu vyhovuje, a zda se to potkává s tím, jak funguje váš tým.

Pátá otázka se ptá na učení: „Co jste se za poslední rok naučil a jak jste to použil?“ Sledujte, zda jde o kurz, knihu nebo zkušenost a zda dokáže popsat změnu v praxi. U člověka, který se učí jen formálně, bývá přenos do práce slabší.

Čeho se raději neptat

Otázky mají souviset s prací. Vyhněte se dotazům na zdraví, plány s rodinou, náboženství, odborovou příslušnost, politické názory nebo sexuální orientaci. Tyto informace nejsou pro výkon pozice potřebné a mohou být vnímány jako diskriminace.

Opatrně také s otázkami na věk, původ nebo bydliště, pokud nesouvisejí s konkrétním požadavkem práce. Pokud potřebujete vědět, zda člověk zvládne směnný provoz nebo cestování, ptejte se přímo na tuto schopnost, ne na osobní okolnosti.

Rozhovor je také zpracování osobních údajů. Uchovávejte jen informace, které potřebujete pro rozhodnutí, a nepředávejte životopisy lidem, kteří se na výběru nepodílejí. Kandidát by měl vědět, jak dlouho údaje uchováte a komu budou dostupné.

Jak odpovědi ověřit

Odpovědi si zapisujte během pohovoru nebo bezprostředně po něm. Paměť zvýhodňuje lidi, kteří mluví rychle a sebevědomě, ne nutně ty, kteří mají nejlepší předpoklady.

U klíčových pozic se vyplatí zařadit krátkou praktickou úlohu, která odpovídá běžné práci. Nemusí jít o test znalostí, stačí modelová situace nebo rozbor případu. Sledujte postup, práci s informacemi a schopnost vysvětlit rozhodnutí.

Reference ověřujte cíleně. Ptejte se na konkrétní situace, ne na obecné hodnocení. Pokud se odpovědi z pohovoru a z reference rozcházejí, zjistěte proč.

Časté otázky

Jak se ptát na slabé stránky?

Lépe než na „slabé stránky“ se ptejte na situaci, která kandidátovi dělala potíže, a na to, co s tím udělal. Odpověď ukáže míru sebereflexe i ochotu učit se. Vyhněte se ale otázkám, které nutí kandidáta přiznávat osobní slabosti nesouvisející s prací.

Můžu se zeptat na věk?

Obecně ne. Věk většinou nesouvisí s výkonem pozice a otázka může působit diskriminačně. Pokud je pro práci podstatná určitá způsobilost, ptejte se na ni přímo, například na platné oprávnění nebo schopnost vykonávat konkrétní činnost.

Kolik otázek mám za pohovor položit?

Méně je často více. Pět až sedm dobře mířených otázek s doplňujícími dotazy bývá užitečnější než dlouhý seznam, na který kandidát odpovídá unaveně. Nechte prostor i na otázky kandidáta, protože i ty ukazují, co ho zajímá.

Jak hodnotit odpovědi?

Předem si stanovte kritéria, která odpovídají pozici, a hodnoťte je stejně u všech kandidátů. Zapisujte si konkrétní příklady, ne dojmy. Rozhodnutí pak bude obhajitelné i při zpětné kontrole a sníží riziko, že vyberete jen toho, kdo lépe zvládá rozhovor.

Zdroje

  • Úřad práce České republiky
  • Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů
  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  • zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Publikováno: 20. 10. 2025

Kategorie: Lidé