Daně a odvody podnikatele: co, kdy a kolik platíte

Když se řekne „daně podnikatele“, většina lidí si představí jeden formulář odevzdaný na jaře. Ve skutečnosti jde o tři samostatné platby třem různým institucím, každou s vlastní sazbou, vlastním výpočtem a vlastním termínem. A dvě z nich – pojistné – bývají dohromady vyšší než samotná daň.

Tenhle text je mapa celého systému. Projdeme, z čeho se co počítá, kdy se to platí, kolik reálně zůstane a kde jsou v roce 2026 pasti. U jednotlivých kusů odkážu na podrobnější články.

Rovnou varování: rok 2026 je z hlediska čísel nezvykle nepřehledný. Minimální zálohy na sociální pojištění se mění uprostřed roku a u paušální daně se v době psaní tohoto textu mluvilo o další novele. Čísla níže platí k srpnu 2026.

Tři platby, ne jedna

Živnostník na hlavní činnost odvádí:

• daň z příjmů fyzických osob – finančnímu úřadu,
• sociální (důchodové) pojištění – správě sociálního zabezpečení,
• zdravotní pojištění – své zdravotní pojišťovně.

Každá z nich má jiný vyměřovací základ, což je zdroj většiny nedorozumění. Daň se počítá z celého daňového základu, sociální pojistné z 55 procent tohoto základu a zdravotní z jeho poloviny. Sazby přitom vypadají takhle:

Platba	Sazba	Z čeho	Efektivně ze zisku
Daň z příjmů	15 % (nad 1 762 812 Kč pak 23 %)	celý základ daně	15 %
Sociální pojištění	29,2 %	55 % základu	16,06 %
Zdravotní pojištění	13,5 %	50 % základu	6,75 %

Dohromady tedy zhruba 37,8 procenta ze zisku, než se uplatní slevy. Sleva na poplatníka činí 30 840 Kč ročně a odečítá se přímo od vypočtené daně, ne od základu – má na ni nárok každý bez dokládání.

Zvýšená sazba 23 procent se týká jen té části základu, která přesahuje 1 762 812 Kč, tedy šestatřicetinásobek průměrné mzdy. Proti roku 2025 se hranice posunula nahoru o zhruba 87 tisíc korun, takže část lidí, kteří loni do progrese spadli, letos zůstane celá v patnácti procentech.

Past, o které se moc nemluví: minimální základ

Tabulka výše platí, dokud vyděláváte dost. Pod určitou hranicí se výpočet obrátí a začnete platit pojistné z fiktivní částky, kterou stanovil stát – bez ohledu na to, kolik jste skutečně vydělali.

U zdravotního pojištění je minimální měsíční vyměřovací základ padesát procent průměrné mzdy, tedy 24 483,50 Kč. Za celý rok 2026 to dělá zhruba 293 800 Kč. Kdo má poloviční daňový základ nižší než tohle číslo – tedy zisk zhruba do 587 tisíc korun – platí zdravotní pojistné z minima, konkrétně asi 39 700 Kč ročně.

U sociálního pojištění je to složitější, protože se minimum během roku 2026 mění. Do konce června je minimální měsíční základ čtyřicet procent průměrné mzdy, od 1. července klesá na pětatřicet. Za celý rok tak vyjde minimální roční základ zhruba na 220 tisíc korun a minimum se uplatní u zisku přibližně do 400 tisíc.

Praktický dopad: živnostník se ziskem 360 000 Kč neplatí pojistné z 55 a 50 procent této částky, jak by čekal, ale z minim. Rozdíl v jeho neprospěch dělá zhruba 30 tisíc korun ročně.

Kolik reálně zůstane

Dva modelové příklady. Oba počítají s volnou živností, výdajovým paušálem 60 procent a uplatněnou pouze slevou na poplatníka.

	Příjmy 900 000 Kč	Příjmy 1 500 000 Kč
Výdajový paušál 60 %	540 000 Kč	900 000 Kč
Základ daně	360 000 Kč	600 000 Kč
Daň po slevě na poplatníka	23 160 Kč	59 160 Kč
Sociální pojištění	cca 64 300 Kč (z minima)	cca 96 400 Kč
Zdravotní pojištění	cca 39 700 Kč (z minima)	40 500 Kč
Odvedeno celkem	cca 127 000 Kč	cca 196 000 Kč
Podíl na základu daně	cca 35 %	cca 33 %

Výpočty jsou orientační a zaokrouhlené. Všimněte si, že u nižšího příjmu je relativní zátěž vyšší – právě kvůli minimálním základům. Systém není u živnostníků plynule progresivní, na spodním konci je naopak regresivní.

A druhé pozorování, které stojí za zapamatování: z vyfakturované koruny vám po odvodech a dani zbude zhruba dvě třetiny. Kdo si tohle nezvnitřní při stanovování ceny, pracuje levněji, než si myslí.

Kdy se co platí

Nejčastější zdroj penále není neznalost sazeb, ale rozházené termíny. Každá ze tří plateb má jiný.

Co	Kdy
Záloha na zdravotní pojištění	do 8. dne následujícího měsíce
Záloha na sociální pojištění	do konce měsíce, za který náleží
Daňové přiznání – papírově	1. dubna
Daňové přiznání – elektronicky	začátek května
Daňové přiznání – s daňovým poradcem	1. července
Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu	do měsíce po lhůtě pro přiznání
Paušální záloha (v paušálním režimu)	do 20. dne měsíce

Kdo má zpřístupněnou datovou schránku – a to je dnes každá podnikající fyzická osoba – musí přiznání podat elektronicky. Papírová varianta pro živnostníka prakticky odpadá.

Doplatek daně i doplatek pojistného jsou splatné ve stejné lhůtě jako příslušné podání. Když tedy odevzdáte přiznání začátkem května, musíte mít v ten den peníze připravené. Nejde o splátkový kalendář.

Skutečné náklady, nebo paušál

Základ daně se dá spočítat dvěma způsoby a volba mezi nimi je jedním z mála míst, kde se dá legálně ušetřit desítky tisíc.

Výdajový paušál je procento z příjmů, které si odečtete bez jakéhokoli dokládání: 80 procent u řemeslných živností a zemědělské výroby, 60 procent u ostatních živností, 40 procent u svobodných povolání, 30 procent u nájmu. Každý má strop, protože se odvíjí od dvoumilionového limitu příjmů.

Skutečné náklady dávají smysl tam, kde reálně utrácíte víc, než by paušál pokryl – typicky v obchodě, výrobě, dopravě nebo všude, kde nakupujete zboží. Naopak u konzultanta s notebookem paušál skoro vždycky vyhraje, a to i kdyby si vedl evidenci pečlivě. Jak se obě varianty srovnávají a jak se to promítne do formuláře, rozebírám v článku o daňovém přiznání OSVČ.

Pokud jdete cestou skutečných nákladů, klíčové je vědět, co si smíte odečíst. Auto, home office, technika, vzdělávání i pracovní obědy mají každé svá pravidla a některá jsou překvapivě přísná – přehled najdete mezi daňově uznatelnými náklady.

Paušální daň jako třetí cesta

Existuje ještě režim, ve kterém se všechny tři platby slijí do jedné měsíční částky a odpadnou přiznání i přehledy. V roce 2026 platí paušalisté v prvním pásmu 9 984 Kč měsíčně, ve druhém 16 745 Kč a ve třetím 27 139 Kč.

Zní to jako zjednodušení a pro část lidí to zjednodušení skutečně je. Háček je v tom, že v paušálním režimu nemůžete uplatnit žádné slevy ani odpočty – ani na děti, ani na manželku, ani úroky z hypotéky, ani penzijní spoření. U koho se to vyplatí a u koho je to dražší varianta, řeším v článku o paušální dani.

Čtvrtá daň, která přijde později

DPH stojí stranou, protože se neplatí ze zisku, ale z obratu. Plátcem se stanete povinně po překročení obratu dvou milionů korun za kalendářní rok – a od roku 2025 platí systém dvou limitů, kde ten vyšší znamená okamžité plátcovství bez odkladu.

Plátcovství DPH není daň navíc v pravém smyslu: daň vyberete od zákazníka a odvedete státu, přičemž si odečtete DPH ze svých nákupů. Změní vám ale cenotvorbu, administrativu i to, s kým se vám vyplatí obchodovat. Pravidla, lhůty a co obnáší dobrovolná registrace, jsou v článku o registraci k DPH.

Jak je to u firmy

Ve společnosti s ručením omezeným se systém láme jinak. Firma odvede daň z příjmů právnických osob 21 procent ze zisku. Když si peníze vyplatíte jako podíl na zisku, přidá se srážková daň 15 procent – dohromady na dividendě zůstane necelých 67 procent.

Sociální ani zdravotní pojištění se z dividendy neodvádí. To vypadá jako výhra, ale je to odložený náklad: nebudujete si důchod a nemáte nárok na nemocenskou. Většina jednatelů proto kombinuje mzdu nebo odměnu za výkon funkce s dividendou a poměr si nechává spočítat od poradce.

Zálohy na daň z příjmů

Poslední kus skládačky, který začátečníky zaskočí v druhém roce. Když vaše poslední známá daňová povinnost přesáhne 30 000 Kč, začnete platit pololetní zálohy na daň z příjmů ve výši 40 procent. Nad 150 000 Kč se zálohy platí čtvrtletně po 25 procentech.

Znamená to, že v druhém roce podnikání můžete zaplatit doplatek za minulý rok a zálohu na letošní ve stejném měsíci. Kdo s tím nepočítá, dostane se do problému, i když má podnikání zdravé. Kompletní přehled záloh na obojí pojistné včetně toho, co platí začínající podnikatelé, najdete v článku o zálohách OSVČ.

Co se stane, když nezaplatíte včas

Tuhle část si projděte, i když se vás zatím netýká. Sankce v daňovém řádu nejsou drakonické, ale narůstají tiše a lidé se o nich dozvídají až z platebního výměru.

Pozdní podání. Pokuta za opožděné tvrzení daně se počítá procentem ze stanovené daně za každý den prodlení, s minimální a maximální hranicí. Klíčová je ale toleranční lhůta: když podáte do pěti pracovních dnů po termínu, pokuta nevzniká. Kdo termín těsně nestíhá, má tedy ještě několik dnů, ve kterých se nic neděje.

Pozdní platba. Úrok z prodlení u daní se odvíjí od repo sazby České národní banky zvýšené o osm procentních bodů. Pro prodlení spadající do druhého pololetí 2026 to dělá 11,75 procenta ročně, pro první pololetí 11,50 procenta. I tady existuje tolerance několika dnů, po jejichž uplynutí úrok naskočí zpětně.

Pojistné. U zdravotního i sociálního pojištění se z dlužných částek předepisuje penále a obě instituce své pohledávky sledují systematicky. U sociálního pojištění má neuhrazená doba navíc dopad do budoucího důchodu.

Kdo ví dopředu, že peníze mít nebude, má lepší cestu než mlčet: žádost o posečkání daně nebo o splátkový kalendář. Není nároková, ale finanční úřad i pojišťovny jí běžně vyhoví, pokud přijdete včas a máte jinak čistou historii. Úrok z posečkané částky je výrazně nižší než běžný úrok z prodlení.

Poslední poznámka, kterou opakuju rád: nezaplacené zálohy na pojistné jsou jeden z nejčastějších důvodů, proč malé podnikání skončí u exekuce. Ne proto, že by lidé neměli peníze, ale proto, že si zálohy nezařadili mezi fixní náklady a utratili je.

Časté otázky

Musím platit zálohy hned od začátku podnikání?
Na pojistné ano, od měsíce zahájení činnosti. Na daň z příjmů ne – zálohy se rozjedou až podle výsledku prvního roku.

Co když skončím ve ztrátě?
Daň neplatíte, ale minimální pojistné ano. To je zásadní rozdíl, který u hlavní činnosti nejde obejít.

Můžu si výdajový paušál a skutečné náklady střídat mezi lety?
Ano, rozhodujete se každý rok znovu. Přechod ze skutečných nákladů na paušál ale může znamenat povinnost dodanit pohledávky a zásoby – tohle si nechte spočítat.

Kde platí, že mám odkládat třicet procent?
Nikde, je to praktické pravidlo. Z modelů výše vychází zátěž kolem 33 až 35 procent základu, u paušalistů méně. Odkládat třicet procent z každé přijaté platby je rozumný odhad, který vás v březnu nepřekvapí.

Pokud teprve začínáte a řešíte, jestli vůbec, jak a v jaké formě, začněte průvodcem začátkem podnikání – daně tam navazují až na volbu právní formy.

Údaje platí k srpnu 2026 a mají orientační povahu, výpočty jsou zjednodušené a zaokrouhlené. Konkrétní daňovou situaci proberte s účetním nebo daňovým poradcem.