Daňové přiznání OSVČ: výdajové paušály vs. skutečné náklady

Většina rozhodnutí v daňovém přiznání živnostníka je předem daná. Jedno ale ne, a právě u něj se rozhoduje o desítkách tisíc korun: jestli si výdaje odečtete paušálem, nebo podle skutečnosti.

Volbu děláte každý rok znovu a nikdo vám ji nepřipomene. Účetní obvykle spočítá obě varianty jen tehdy, když si o to řeknete.

Jak fungují výdajové paušály

Neodečítáte konkrétní výdaje, ale procento z příjmů. Nedokládáte nic, nesbíráte účtenky a nikdo po vás nemůže chtít, abyste výdaje prokázali – ze zákona se má za to, že jsou v té výši.

Paušál	Pro koho
80 %	zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti
60 %	ostatní živnostenské podnikání – volné živnosti, IT, poradenství, obchod
40 %	jiná samostatná činnost – svobodná povolání, autorské honoráře
30 %	nájem majetku zařazeného v obchodním majetku

Každý paušál má strop odvozený od dvoumilionového limitu příjmů, takže nad určitou výší příjmů už se odečet dál nezvyšuje. Aktuální stropy si před podáním ověřte na webu Finanční správy – jde o čísla, která se s limity občas mění.

Máte-li příjmy z více činností s různými paušály, uplatňujete ke každé ten její. Míchat u téže činnosti paušál a skutečné náklady nelze.

Kdy vyhraje paušál

Odpověď zní: skoro vždycky, když nemáte co nakupovat.

Konzultant, programátor, grafik, copywriter, kouč, lektor – lidé, jejichž hlavní vstup je vlastní čas. Reálné náklady jim dělají patnáct, dvacet procent příjmů, paušál nabízí šedesát. Rozdíl je čistý zisk, ze kterého se neplatí nic.

Modelový příklad: živnostník s příjmy 900 000 Kč a skutečnými výdaji 150 000 Kč. Paušálem 60 procent si odečte 540 000 Kč místo 150 000, základ daně tím klesne o 390 000 Kč. Při efektivní zátěži kolem 35 procent to znamená úsporu zhruba 135 tisíc korun ročně – za nulovou práci navíc.

Druhá výhoda je administrativní. Při paušálu nevedete daňovou evidenci výdajů, stačí evidence příjmů a pohledávek. Účetní vás vyjde levněji a březen je klidnější.

Kdy vyhrají skutečné náklady

Když reálně utrácíte víc, než paušál pokryje. Typicky:

• obchod a e-shop – nákupní cena zboží často tvoří 60 až 80 procent tržeb, paušál 60 procent to nepokryje;
• výroba – materiál, energie, stroje;
• doprava – pohonné hmoty, servis, odpisy vozidel;
• první rok s velkou investicí – kdo pořídil vybavení za statisíce, může být ve ztrátě, kterou pak uplatní v dalších letech.

Poslední bod stojí za zdůraznění. Daňovou ztrátu lze uplatnit v následujících pěti letech, a nově i zpětně ve dvou předchozích. V paušálním režimu žádná ztráta nevzniká – když si v roce velké investice zvolíte paušál, o odpočet přijdete nadobro.

Co se dá odečíst při skutečných nákladech

Pravidlo je jedno: výdaj musí být vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Zbytek jsou detaily, ale těch detailů je hodně a některé jsou neintuitivní – auto v obchodním majetku i mimo něj, poměrné náklady na domácí kancelář, technika nad hranicí pro odpisování, vzdělávání, pracovní obědy. Rozepsal jsem je v samostatném článku o daňově uznatelných nákladech.

Přechod mezi režimy má háček

Volbu měníte každý rok, ale přechod není zadarmo. Když jdete ze skutečných nákladů na paušál, musíte upravit základ daně za předchozí rok o pohledávky, závazky, zásoby a rezervy. V praxi to znamená, že vyfakturované ale nezaplacené pohledávky se dodaní, i když peníze ještě nemáte.

Stejný mechanismus funguje i opačným směrem. Kdo mění režim, měl by si dopad nechat spočítat dopředu – jinak se úspora rozpustí v jednorázovém dodanění.

Co se v přiznání nejčastěji zapomíná

Nezdanitelné části základu. Úroky z úvěru na bydlení do 150 000 Kč ročně u smluv od roku 2021, společný limit 48 000 Kč na penzijní spoření, životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt, dary od tisícikoruny do třiceti procent základu. Tohle nejsou drobné – u někoho jde o desetitisíce.

Sleva na studenta v přiznáních za roky 2024 a 2025 uplatnit nejde, byla zrušena. Vláda schválila návrh na její obnovení, pravděpodobně od ledna 2027, ale zatím jde o záměr.

Souběh příjmů. Kdo měl během roku i zaměstnání, sečte oba příjmy do jednoho přiznání a slevu na poplatníka uplatní jen jednou. Kdo si ji čerpal měsíčně ze mzdy, má ji vyčerpanou.

Přehledy. Přiznáním to nekončí. Následují dva přehledy – pro správu sociálního zabezpečení a pro zdravotní pojišťovnu – a doplatky pojistného, které bývají vyšší než doplatek daně. Kdy se co odevzdává a platí, je v přehledu daní a odvodů podnikatele.

Termíny a forma podání

Papírově do 1. dubna, elektronicky začátkem května, s daňovým poradcem do 1. července. Prakticky ale platí, že podnikající fyzická osoba má zpřístupněnou datovou schránku, a proto musí podat elektronicky – papírová varianta pro živnostníka odpadá.

Doplatek daně je splatný ve stejné lhůtě jako přiznání. Není to splátkový kalendář a odklad se řeší jen žádostí o posečkání, která není nároková.

Kdo nechce řešit přiznání ani přehledy vůbec, může zvážit režim, kde odpadají – i s tím, co za to zaplatí na slevách a odpočtech. Rozebírám ho v článku o paušální dani.

Údaje platí k srpnu 2026 a mají orientační povahu. Před volbou režimu i před podáním přiznání doporučuju konzultaci s účetním nebo daňovým poradcem.