Zálohy na sociální a zdravotní: jak se počítají a kdy se mění

Zálohy na pojistné jsou pro živnostníka jediný skutečně fixní náklad. Platí se každý měsíc bez ohledu na to, jestli jste něco vyfakturovali, a u hlavní činnosti se jim nedá vyhnout ani ve ztrátě.

Rok 2026 je navíc nezvyklý tím, že se jedna z těch částek mění uprostřed roku. Kdo si v lednu nastavil trvalý příkaz a od té doby se na to nepodíval, platí od července víc, než musí.

Sociální pojištění: dvě čísla pro jeden rok

Minimální měsíční záloha u hlavní činnosti se od 1. července snižuje. Důvod je legislativní – minimální vyměřovací základ neroste ze 35 na 40 procent průměrné mzdy, jak bylo původně nastaveno, ale vrací se na 35 procent.

Typ OSVČ	do 30. 6. 2026	od 1. 7. 2026
Hlavní činnost	5 720 Kč	5 005 Kč
Začínající – hlavní činnost	3 575 Kč	3 575 Kč
Vedlejší činnost	1 574 Kč	1 574 Kč

Rozdíl 715 korun měsíčně vypadá jako drobné, za půl roku je to přes čtyři tisíce. A protože se jedná o zálohu, přeplatek se vám vrátí až po podání přehledu – tedy skoro za rok.

Sazba sociálního pojištění je 29,2 procenta a vyměřovacím základem je 55 procent daňového zisku. Efektivně tedy odvádíte zhruba 16 procent ze zisku, jakmile překročíte hranici, kde se přestane uplatňovat minimum.

Kdo je „začínající OSVČ“: ten, kdo v předchozích dvaceti letech nevykonával samostatnou výdělečnou činnost a zahájil ji po lednu 2024. Nižší základ – 25 procent průměrné mzdy – platí v roce zahájení a ve dvou následujících kalendářních letech. Není to sleva pro každého nováčka, ale pro skutečně nového podnikatele.

Zálohy na sociální se platí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do konce měsíce, za který náleží. Variabilním symbolem je přidělené číslo, které dostanete při registraci.

Zdravotní pojištění: jedno číslo na celý rok

Tady je to jednodušší. Minimální záloha činí v roce 2026 3 306 Kč měsíčně a během roku se nemění.

Sazba je 13,5 procenta a vyměřovacím základem je polovina daňového zisku, efektivně tedy 6,75 procenta. Minimální vyměřovací základ je 50 procent průměrné mzdy, tedy 24 483,50 Kč měsíčně.

Zálohy jsou splatné od prvního dne měsíce, za který se platí, do osmého dne měsíce následujícího. Zálohu za leden tedy zaplatíte kdykoli od 1. ledna do 8. února. Připadne-li osmý den na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den.

Novinka roku 2026: OSVČ, které nepodléhají minimálnímu vyměřovacímu základu – typicky vedlejší činnost, státní pojištěnci, lidé na rodičovské – měsíční zálohy na zdravotní pojištění neplatí. Pojistné doplácejí jednorázově podle přehledu.

Pro začínající podnikatele u zdravotního pojištění žádná úleva neexistuje. Minimální zálohu v plné výši platíte od měsíce zahájení činnosti, i když jste zrovna dostali slevu na sociálním.

Vedlejší činnost: kdy neplatíte nic

Při vedlejší činnosti se minimální vyměřovací základ neuplatní. U sociálního pojištění navíc platíte jen tehdy, pokud daňový základ přesáhne rozhodnou částku – ta činila za rok 2025 117 521 Kč.

Prakticky to znamená, že člověk se zaměstnáním a menším přivýdělkem na IČO nemusí měsíčně odvádět vůbec nic. Podmínkou je, že jde skutečně o vedlejší činnost a že jste to správě sociálního zabezpečení doložili – automaticky se to nestane.

Jak se zálohy mění po podání přehledu

Zálohy nejsou navždy. Po podání přehledu za předchozí rok se přepočítají podle skutečného zisku a nová výše platí od měsíce následujícího po měsíci, kdy jste přehled podali.

Kdo tedy loni vydělal víc, začne od jara platit víc – a rozdíl mezi minimální a vypočtenou zálohou může být výrazný. Kdo naopak vydělal méně, si zálohy sníží, ale nikdy pod minimum.

Ve stejnou dobu se doplácí nedoplatek pojistného za minulý rok. Kombinace doplatku daně, doplatku obojího pojistného a nových vyšších záloh je nejnáročnější měsíc v roce každého živnostníka. Termíny všech těchto podání jsou v přehledu daní a odvodů podnikatele.

Když nezaplatíte

U zdravotního pojištění se z dlužného pojistného předepisuje penále a zdravotní pojišťovny dluhy sledují systematicky – neplacené zálohy vám dokáží vyplout na povrch i po letech, typicky při žádosti o hypotéku nebo při prodeji firmy.

U sociálního pojištění je to podobné, navíc s dopadem do budoucího důchodu: doba, za kterou nebylo pojistné zaplaceno, se nemusí započítat.

Zálohy nejsou položka, kterou se vyplatí odkládat na horší časy. Když peníze skutečně nejsou, je lepší řešit to s institucí dopředu – žádost o splátkový kalendář existuje a bývá vyřízena, pokud přijdete včas.

Jak se tomu vyhnout jednou platbou

Existuje režim, kde se obojí pojistné a daň slijí do jediné měsíční částky a odpadnou i přehledy. V prvním pásmu vychází na 9 984 Kč měsíčně, tedy víc než součet minimálních záloh – zato v tom je i daň z příjmů.

Pro koho to vychází a pro koho ne, závisí hlavně na slevách a odpočtech, o které v takovém režimu přijdete. Rozebírám to v článku o paušální dani.

Časté otázky

Musím zálohy platit i v měsíci, kdy jsem nic nevydělal?
U hlavní činnosti ano, minimální zálohy se platí i ve ztrátě. Řešením je přerušení živnosti, po dobu kterého se neplatí.

Kdy zaplatím první zálohu po zahájení podnikání?
Od měsíce zahájení činnosti. Kdo začne 28. dne v měsíci, platí za celý ten měsíc – proto se vyplatí startovat na začátku měsíce.

Vrátí se mi přeplatek automaticky?
Ne. Přeplatek se vyčíslí v přehledu a instituce ho vrací na žádost, případně ho lze ponechat na úhradu dalších záloh.

Pokud teprve zvažujete start a chcete si spočítat, s jakou fixní zátěží počítat od prvního měsíce, projděte si průvodce začátkem podnikání.

Údaje platí k srpnu 2026 a mají orientační povahu. Konkrétní výši záloh a posouzení hlavní či vedlejší činnosti si ověřte u ČSSZ a své zdravotní pojišťovny.