Paušální daň: komu se vyplatí a kdy je past

Paušální daň slibuje jednu měsíční platbu a konec papírování. Žádné přiznání, žádné přehledy, žádné dopočítávání v březnu. Pro část živnostníků je to nejlepší věc, která se v daňovém systému za poslední roky objevila. Pro jinou část je to způsob, jak zaplatit o desítky tisíc ročně víc.

Rozdíl mezi těmi dvěma skupinami je poměrně ostrý a dá se spočítat dopředu.

Kolik se platí v roce 2026

Existují tři pásma. Do prvního se dostane většina lidí a právě to se od ledna 2026 zdražilo.

Pásmo	Měsíčně 2026	Ročně	Změna proti 2025
I.	9 984 Kč	119 808 Kč	+1 268 Kč měsíčně
II.	16 745 Kč	200 940 Kč	beze změny
III.	27 139 Kč	325 668 Kč	beze změny

Skok v prvním pásmu dělá 15 216 Kč ročně, což není málo a část paušalistů to donutila počítat znovu. Částka se odvozuje od průměrné mzdy, takže poroste i v dalších letech.

Jedna poznámka k aktuálnosti: v době psaní tohoto textu se mluvilo o novele, která by výši paušální daně mohla během roku 2026 ještě upravit, a nebylo jasné, jak by se případný rozdíl vypořádal. Než si nastavíte trvalý příkaz, zkontrolujte si částku na webu Finanční správy.

Do kterého pásma patříte

Nerozhoduje jen výše příjmů, ale i to, jaký výdajový paušál by se na vaši činnost vztahoval mimo paušální režim. Stačí splnit jednu z podmínek daného řádku.

• První pásmo – příjmy do 1 milionu Kč bez ohledu na druh činnosti. Nebo do 1,5 milionu, pokud aspoň 75 procent příjmů spadá pod paušál 80 nebo 60 procent.
• Druhé pásmo – příjmy do 1,5 milionu bez ohledu na činnost. Nebo do 2 milionů při stejné podmínce 75 procent.
• Třetí pásmo – příjmy do 2 milionů, kdokoli, kdo splní obecné podmínky vstupu.

Obecné podmínky jsou pak tyto: příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 miliony korun, nejste plátce DPH ani nemáte registrační povinnost, nejste společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti, nejste v insolvenci a příjmy z kapitálového majetku, nájmu a ostatní příjmy nepřesáhly 50 000 Kč.

Kdy se to vyplatí

Logika je jednoduchá. Paušální daň je pevná částka, takže čím víc vyděláte, tím lépe vychází. A protože v ní nelze uplatnit slevy ani odpočty, vyplatí se tomu, kdo je stejně nemá.

Typický profil, kterému paušál sedí: živnostník na hlavní činnost, bez dětí nebo s partnerem, který si zvýhodnění na děti uplatňuje sám, bez hypotéky, bez penzijního spoření, s daňovým základem někde nad třemi sty tisíci ročně. Podle propočtů, které vycházejí ze srovnání s klasickým režimem, se vstup do prvního pásma začíná vyplácet zhruba od daňového základu nad 280 tisíc korun – ber to jako orientační hranici, ne jako pravidlo.

Nezanedbatelná je i úspora času a peněz za účetní. Kdo v paušálním režimu nemá jiné příjmy, nepodává přiznání ani přehledy a celá roční administrativa mu odpadá.

Kdy je to past

Tady je jádro celého článku. V paušálním režimu nelze uplatnit žádné slevy na dani ani nezdanitelné části základu. Konkrétně přijdete o:

• slevu na manželku nebo manžela,
• daňové zvýhodnění na děti a s ním i daňový bonus,
• odpočet úroků z úvěru na bydlení,
• odpočet penzijního spoření, životního pojištění a dlouhodobého investičního produktu,
• odpočet darů.

Sleva na poplatníka je v částce paušálu už zohledněna, takže o ni nepřicházíte. Ale kdo má dvě děti a hypotéku, může v klasickém režimu snížit daň o desítky tisíc – a to je přesně ta částka, o kterou by v paušálu přišel.

Druhá skupina, které se paušál obvykle nevyplatí, jsou OSVČ na vedlejší činnost. Při zaměstnání nebo na rodičovské se neuplatní minimální vyměřovací základ, takže v klasickém režimu platíte pojistné jen ze skutečného zisku a někdy nic. V paušálu byste platili plnou částku každý měsíc. Navíc příjmy ze závislé činnosti nezdaňované srážkou vás z paušálního režimu vylučují úplně, takže běžný zaměstnanec do něj vstoupit ani nemůže.

Třetí případ jsou lidé s vysokými skutečnými náklady. Kdo nakupuje zboží nebo materiál a reálné výdaje mu dělají osmdesát procent příjmů, vyjde v klasickém režimu skoro vždycky líp.

Termíny, které se nesmí zmeškat

Oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo o změně pásma se podává do 12. ledna příslušného roku. Je to lhůta, kterou nelze prominout – kdo ji zmešká, čeká rok.

První platba je splatná do 20. ledna a další vždy do dvacátého dne v měsíci. Pokud jste v pásmu, kde se částka meziročně změnila, nezapomeňte upravit trvalý příkaz.

Na konci roku se ještě zkontroluje, jestli jste nepřerostli limit zvoleného pásma. Pokud ano a podmínky pro vyšší pásmo splňujete, oznámíte jinou výši paušální daně a rozdíl doplatíte.

Kdy z režimu vypadnete

Paušální režim skončí ze zákona, když překročíte dva miliony korun příjmů, stanete se plátcem DPH nebo přestanete splňovat kteroukoli z podmínek vstupu. Pak se za celý rok vrátíte do klasického režimu se všemi podanými přiznáními a přehledy zpětně.

Tohle je scénář, na který si dejte pozor hlavně tehdy, když se blížíte obratu dvou milionů. Registrace k DPH a vypadnutí z paušálu přijdou ve stejném okamžiku a obojí znamená návrat k plné administrativě. Co přesně se s překročením limitu děje, rozebírám v článku o registraci k DPH.

Jak se rozhodnout

Postup, který doporučuju a který zabere hodinu:

1. Odhadněte příjmy za letošní rok a zjistěte, do jakého pásma spadáte.
2. Spočítejte roční součet paušálních záloh, tedy dvanáctinásobek měsíční částky.
3. Spočítejte daň a pojistné v klasickém režimu se všemi slevami a odpočty, na které máte nárok.
4. Porovnejte. Rozdíl do několika tisíc ročně rozhodne ve prospěch paušálu kvůli ušetřené administrativě, větší rozdíl rozhodne podle čísla.

Ke druhému kroku potřebujete vědět, jak se klasický režim vlastně počítá – sazby, vyměřovací základy a minimální pojistné jsem shrnul v přehledu daní a odvodů podnikatele. A protože v paušálu platíte pojistné v pevné výši, vyplatí se srovnat i s tím, kolik byste na zálohách odváděli jinak – to najdete v článku o zálohách OSVČ.

Údaje platí k srpnu 2026 a jsou orientační. Výhodnost paušálního režimu závisí na individuální situaci – nechte si ji před rozhodnutím propočítat účetním nebo daňovým poradcem.